Imunitní obrana těla. Jak to funguje?

Termín imunita se v poslední době opět hojně skloňuje. Obecně všichni ví, že jejím hlavním úkolem je ochrana těla před patogenními mikroorganismy a škodlivinami z vnějšího prostředí. Mechanismů, jak toho docílit, má organismus spousty. Když selže jeden, nastoupí jiný. Pro uchování pevného zdraví je třeba soustředit se na obranyschopnost komplexně, nejen na jednotlivé mechanismy. Co všechno víte o imunitním systému? 

Pojem imunita vyjadřuje schopnost organismu zlikvidovat cizorodé látky, jejichž záměrem je dostat se do jádra tělní buňky a tam se množit. Cesta, jak podpořit imunitu, vede nezbytně přes trvalou vyváženou stravou plnou vitaminů a minerálů a dostatečný pohyb. V období, kdy je vyšší koncentrace respiračních virů ve vzduchu, je důležité podpořit obranyschopnost zvýšenou dávkou vitaminů (vitaminy C a D) a minerálů (zinek). Silná imunita se ovšem nevytvoří za víkend, nečekejte, až se viry objeví, ale připravte se na ně raději týdny předem.

Každý vitamin pomáhá jinak

Imunitu podporuje hned několik vitaminů. Každý má v imunitním systému jinou funkci a posiluje jinou část. Pouze zvýšená dávka vitaminu C vás nezachrání, pokud budete mít nedostatek i dalších. Bylo by to stejné jako nainstalovat mříže na okna a paralelně s tím neposílit ochranu dveří.

První obrana je kůže i sliznice

Co tedy tvoří imunitní systém? Prvotní ochranou je kůže, sliznice, slzy, sliny i žaludeční šťávy. Ty jsou schopné zničit choroboplodné zárodky, v případě, že sníte něco zdraví škodlivého. Pro neprostupnost epitelových buněk, které vystýlají dýchací cesty i trávicí trakt je nezbytný vitamin C a D. Nosní a krční sliznice je u převážné většiny virových infekcí bránou pro jejich vstup. Jejich celistvost je tedy žádoucí. Velkou roli hraje i zinek, mimo jiné je velice nápomocný i při hojení ran, kdy je kůže oslabená a nemůže plnit svou obrannou funkci proti patogenům.

Imunita od přírody

Kdyby všechno zastavila kůže, sliznice a žaludeční šťávy, patogeny (viry, bakterie, škodliviny) by neměly šanci. Realita je odlišná, proto se, pokud patogen překoná první bariéru, zapojí další obranný mechanismus tzv. vrozená imunita. To je, čím jste vybaveni od přírody, po svých předcích. Zde patří makrofágy – buňky schopné pohlcovat a usmrcovat nepřátelské mikroorganismy a patogeny. Zároveň i dendritické buňky s receptory, které registrují cizorodou látku snaží se jí zbavit zánětem. Na sobě to pocítíte jako zvýšenou tělesnou teplotu nebo jako pocit hoření a někdy i otok konkrétní části těla. 

Bílé krvinky, do boje!

Jakmile vrozená imunita sama nestačí, přidají se mechanismy získané imunity. Zde proti patogenům stojí T a B lymfocyty (bílé krvinky), nejdůležitější strážci imunitního systému.  „Všichni lidé mají ve svém těle dopředu připravené T a B lymfocyty, které jsou schopny rozpoznat podněty nového patogenního viru SARS CoV-2, o kterém se v současné době tolik mluví,“ říká prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc., přednosta Ústavu klinické imunologie a alergologie Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Vitamin C zrychluje imunitní reakci

Hned, co imunitní systém identifikuje, jaký patogen před ním stojí, začne postupně zapojovat mechanismy získané i vrozené imunity.  S akcelerací výrazně pomáhá vitamin C. Rychlost reakce je důležitá, čím dříve tělo zareaguje, tím méně škody stihne virus či bakterie v těle napáchat. Bez vitaminu C jsou T i B lymfocyty zpomalené, což nahrává nepřátelským patogenům. Při prvním setkání je tato imunitní odpověď zdlouhavější, protože imunitní systém hledá, co by mohlo zafungovat. Virus či bakterie může mezitím proniknout do jádra tělní buňky, přepsat DNA a začít se množit.

Zinek chrání buňky a podporuje imunitní paměť

Proniknutí virů do jádra buňky zamezuje dostatečné množství zinku. Zároveň podporuje množení, růst, tvorbu a funkci buněk imunity (např. makrofágy, dendritické buňky, paměťové buňky), jejichž počet je pro obranný zánět klíčový. Pokud první setkání s virem dopadne úspěšně, bílé krvinky vytvoří zmíněné paměťové buňky, kam se uloží důležité informace. Tato paměť slouží k tomu, aby organismus mohl ihned efektivně zareagovat, pokud by tělo napadl znovu ten samý patogen. Za rychlou imunitní reakcí stojí opět vitamin C.

Vitamin D aktivuje zabijácké bílé krvinky

Do imunitního systému výrazně zasahuje i vitamin D, který má stejně jako vitamin C a zinek hned několik funkcí. V imunitním systému posiluje protiinfekční bariéry a aktivuje NK buňky (typ bílé krvinky, tzv. natural killers), jejichž hlavní náplní je obrana proti virovým, parazitárním a bakteriálním infekcím. „Zjistilo se, že přes 60 % populace všech věkových skupin trpí deficitem vitaminu D, z toho polovina je na extrémně nízké úrovni,“ varuje doc. RNDr. Eva Račanská, CSc. z Farmaceutické fakulty UK v Bratislavě.

Vitamin D reguluje imunitní odpověď

Vitamin D má v těle i regulační úlohu. Při prvním setkání s neznámým virem se může stát, že se organismus „zblázní“ a začne útočit na všechno možné včetně vlastních imunitních buněk. Vitamin D situaci koriguje a kontroluje, aby protilátky cíleně napadaly jen patogen a neobrátily útok na tělo. Vyváženost a rovnováha reakcí je při boji nezbytná.

Ten umí to a ten zas tohle

V okamžiku, kdy se virus dostane do těla, probíhá uvnitř systematický boj, o kterém nemáme ani tušení. V případě vitaminu C, vitaminu D a zinku je oprávněné tvrzení, že bez jejich dostatečného příjmu je imunita nedostatečná. „Suplementace těchto nezbytných složek v podobě kvalitních potravinových doplňků lze doporučit jak preventivně, tak v podobě zvýšených dávek při známkách infekce nebo pocitů ztráty životních sil. Působí zprostředkovaně i na naši psychiku,“ uzavírá imunolog prof. RNDr. Jan Krejsek.